Affordable energy: The invisible frame of our lives

Zdeňka Petáková

The paper by geologist Zdeňka Petáková tries to point out the impending future scarcity of oil and other resources and the resulting scarcity of electricity, and pronounces the necessity of the current generations to change their way of life towards more modesty.

Downloads

Download data is not yet available.

Metrics

Metrics Loading ...

Dostupná energie: neviditelný rámec našich osudů

2013-03-19 12:34:14

Teplo, světlo, voda, široce využívaná osobní i nákladní doprava, dostatek elektřiny pro naše domácí „žrouty“ – ledničky, pračky, počítače a televizory, je pro nás samozřejmostí, která však, podle dostupných údajů, nejspíš zas tak samozřejmá nebude už pro naše děti – anebo vnoučata.

Globální propojení, založené na využívání paliv z ropy v letecké, námořní, nákladní i osobní dopravě, se radikálně změní již za několik desetiletí, neboť dnešní zásoby ropy budou spotřebovány zhruba za 50 let. Výše světových zásob ropy klesá poměrně rychlým tempem, proto, že na 4 až 5 spotřebovaných barelů je pouze 1 nově objeven.

Představme si tedy naši republiku bez ropy: Jsme zpět přibližně v roce 1920. Tehdy žilo na území dnešní ČR jen o něco méně lidí než dnes. Zastavěná plocha byla poloviční. V zemědělství pracovalo okolo poloviny populace a byli jsme potravinově soběstační. Města, zejména ta velká, byla nesrovnatelně menší než dnes. Žilo v nich o několik desítek procent méně lidí. Rozsah průmyslových závodů byl, ve srovnání s dneškem, maličký. Továrničky a továrny byly spíše rozptýlené a velké průmyslové komplexy se právě začínaly rozrůstat. Zasažení půdy a vod chemickými látkami z průmyslové výroby bylo nízké, zemědělství bylo ještě převážně organické.

Představme si… jak spravovat budoucí ČR v době, kdy benzín a nafta budou čím dál tím větším luxusem. Jak zajistit správu elektrických sítí? Zásobování měst vodou, potravinami, teplem – a odpadové hospodářství? Jak zajistit provoz velkých těžebních zařízení a dopravu uhlí do elektráren, tepláren, průmyslových závodů? Úpravu uranu a jadernou bezpečnost obecně?

Dále, svět bez ropy bude, jak naznačuje současný vývoj, také světem s mnohem nižším množstvím odborníků s technickým vzděláním, těch, kteří budou společnosti k dispozici pro provoz a správu všech technologických provozů.

Tohle jsou problémy a otázky, se kterými by si měli lámat hlavu nejen mocní tohoto světa, ale i my všichni ostatní.

Můj děda uměl porazit strom pilou a sekerou, posíct louku kosou, chovat i porazit každé malé hospodářské zvíře. Babička vařila na kamnech na dříví, prala v ruce a máchala prádlo v potoce, byla porodní bába a tak byla užitečná i širokému okolí. Když šlo do tuhého (třeba za války), dovednosti se daly vyměňovat za jídlo. Myli se žínkou v umyvadle ve vodě, ohřáté na kamnech. Topilo se jen v jedné místnosti. Bylo to skromné živobytí – a oni s ním byli vyrovnaní. Nebyli a vůbec se necítili společensky vyloučeni – v jejich generaci podobně žila většina.

Problém není v tom, že by se nedalo v budoucnu žít skromně. Problém bude v tom, jak tuhle energeticky rozcapenou společnost přetransformovat zpět – třeba na způsob žití okolo roku 1850, kdy zhruba začal život naší civilizace být energeticky sycen uhlím.

Domnívám se, že k této transformaci by už měla začít směřovat naše společenská i osobní rozhodování.

Širší odbornější text, nastiňující současnou situaci a budoucnost v oblasti hospodaření s nerostnými zdroji je dostupný  jednom z minulých čísel Envigogiky: Hospodaření s nerostnými zdroji – současná globální situace a výhled (viz Envigogika 2012/VII/2).